Vánoce
Vánoce, výroční křesťanské svátky na památku narození Ježíše Krista. Nahradily předkřesťanský svátek zimního slunovratu. 25. prosince je slavnost Narození Páně (hod Boží vánoční), jíž předchází Štědrý den. K Vánocům patří též svátek sv. Štěpána (26. 12.), neděle Boží rodiny, slavnost Mláďátek (28. 12., vzpomínka na děti povražděné Herodem), slavnost Panny Marie Matky Páně (1. 1., Nový rok), slavnost Zjevení Páně (6. 1.) s připomínkou příchodu mudrců od východu (Tří králů) do Betléma; následuje neděle Křtu Páně, kterou Vánoce končí. V roku liturgickém Vánocům předchází advent. Slavení Vánoc je spojeno s množstvím nenáboženských zvyků magické povahy (např. obdarovávání, věštění, zajišťování příští úrody, kolední obchůzky, zdobení stromku). Z původně výhradně náboženských svátků se staly hlavním rodinným svátkem ve většině křesťanství světa.K našim dnešním nekřesťanským Vánocům už neodmyslitelně patří Ježíšek a jeho dárečky, které jsou někdy bohužel to hlavní na co se děti těší.Podle mě jsou Vánoce o tom že se rodina sejde u stromečku a popovídají si, také se mi líbí jak je vše nazdobené a okolo mne je pohoda.
advent, příchod – v některých církvích západního křesťanství čtyřtýdenní přípravné období před vánočními svátky, které je ve znamení pokání a očekávání příchodu Mesiáše. První neděle adventní je v římskokatolické církvi považována za počátek roku liturgického.
rok liturgický, rok církevní – jeden z cyklů bohoslužebného času v některých křesťanských církvích. V jeho průběhu se připomínají různé události dějin spásy. Rok liturgický začíná v římskokatolickém ritu adventem (v pravoslaví 1. září), pokračuje dobou Vánoc od svátku Narození Páně (25. prosince) do neděle Křtu Páně (neděle po 6. lednu, tedy po svátku Zjevení Páně, jímž se připomíná příchod tří mudrců – lidově králů – do Betléma).