Ludvík Vaculík
23.07.1926
Byl to prozaik a fejetonista zasáhl do společensko- politického dění v československu. Ludvík Vaculík se narodil v Brumově jako syn tesaře. Po skončení měšťanské školy pracoval v Baťových závodech ve Zlíně a ve Zruči nad Sázavou. Při zaměstnání absolvoval dvouletou odbornou obuvnickou školu. V letech 1946-50 studoval v Praze na VŠPS (Vysoká škola politická a sociální) obor politicko-novinářský. Již během studia pracoval jako vychovatel v učňovském internátě. Po vojně působil jako nakladatelský a rozhlasový redaktor. V roce 1965 vstoupil do redakce Literárních novin, kde zůstal až do jejich zákazu V letech normalizace byl jedním z největších kritiků režimu a jeho fejetony kolovaly po celé republice. Založil samizdatskou edici Petlice a mnoho energie věnoval rozšiřování zakázaných knih. Za svou novinářskou a společenskou činnost získal řadu vyznamenání, byl mu udělen i řád T.G.Masaryka.
Z DÍLA:
Rušný dům (1963) - rozhraní mezi
literaturou faktu a beletrií
Sekyra (1966) - román
Dva tisíce slov - manifest za lidská práva, nazván "výzvou ke
kontrarevoluci"
Morčata (1973) - vydaný jako první svazek edice Petlice
Český snář (1980) - deníkové záznamy a komentáře od 22.1.1979 do 2.2.1980
Milí spolužáci! (1986) - souhrný název pro 2 deníkové knihy z mládí: Kniha
indiánská, Kniha dělnická, v roce 1995 přibyla ještě Kniha studentská z období
let 1945-49
Stará dáma (1990) - také soubor fejetonů
Nepaměti (1998) - deníkové záznamy z let 1969-72
Poslední slovo (2002) - fejetony pro lidové noviny z let 1989-2001